Lidé, kteří utvářeli myšlenky svobody, od Johna Locka po Satoshiho Nakamota, a jak souvisejí s průvodci, knihami a slovníčkem na tomto webu.
Kořeny svobody1600–1900
ÉB
Étienne de La Boétie
1530–1563 · Francie
Hlas pokojné neposlušnosti
Francouzský soudce a blízký přítel Montaigneův. V Rozpravě o dobrovolném otroctví, kterou napsal jako mladý muž, tvrdil, že každý tyran vládne jen proto, že ho většina poslouchá, a že lid může být svobodný prostě tím, že přestane sloužit.
Klíčová myšlenkaRozhodněte se už nesloužit, a jste svobodní.
Anglický filozof a lékař. Ve Druhém pojednání o vládě (1689) tvrdil, že lidé mají právo na život, svobodu a majetek dřív, než vznikne jakákoli vláda, a že vláda, která tato práva porušuje, ztrácí legitimitu.
Klíčová myšlenkaVlastníte sami sebe, a když spojíte svou práci s věcí, která nikomu nepatří, stane se vaším majetkem.
Skotský morální filozof. Bohatství národů (1776) ukázalo, jak dělba práce a volný obchod činí národy bohatými a jak lidé sledující vlastní zájem slouží druhým, jako by je vedla neviditelná ruka.
Klíčová myšlenkaProsperita roste ze svobodné směny, ne z plánů vládců.
Francouzský ekonom a poslanec. V Zákoně (1850) nazval zákonným pleněním, když zákon jedněm bere, aby dal druhým, a v eseji Co je vidět a co není vidět učil čtenáře hledat skryté náklady každé politiky.
Klíčová myšlenkaNedívejte se jen na to, co politika viditelně dělá, ale i na to, čemu potichu brání.
Americký právník, abolicionista a podnikatel. Jeho soukromá poštovní firma konkurovala státní poště, dokud ji nový zákon nezavřel. V eseji Žádná zrada (1867–1870) tvrdil, že ústava, kterou nikdo nepodepsal, nemůže nikoho zavazovat.
Klíčová myšlenkaSmlouva zavazuje jen ty, kdo s ní souhlasili.
Ekonom belgického původu, který působil ve Francii. V eseji O výrobě bezpečnosti (1849) se ptal, proč by právě bezpečnost měla být jedinou službou ponechanou monopolu, a navrhl, aby ji poskytovaly konkurující si firmy.
Klíčová myšlenkaBezpečnost je služba jako každá jiná a může ji zajistit konkurence.
Německý sociolog a ekonom. V knize Stát (1908) vystopoval původ států v dobývání, ne ve smlouvě, a pojmenoval dvě cesty k bohatství: ekonomické prostředky práce a obchodu a politické prostředky braní toho, co vytvořili jiní.
Klíčová myšlenkaStát je organizací politických prostředků.
Rakouský ekonom. Jeho Zásady národního hospodářství (1871) vysvětlily ceny subjektivní hodnotou, kterou lidé statkům přikládají, a ukázal, jak peníze vznikají spontánně ze směnného obchodu, bez jakékoli vlády.
Klíčová myšlenkaHodnota není ve věcech, ale v myslích lidí, kteří je používají.
Rakouský ekonom narozený v Brně a třikrát rakouský ministr financí. Úrok vysvětlil časovou preferencí: lidé si cení statků teď víc než stejných statků později. Jeho kritika Marxovy teorie vykořisťování se čte dodnes.
Klíčová myšlenkaÚrok je cena času, ne plod vykořisťování.
Rakouský ekonom, který z Evropy odešel před nacisty a poslední desetiletí prožil v New Yorku. V roce 1920 ukázal, že socialismus bez tržních cen nedokáže počítat; v Lidském jednání (1949) postavil ekonomii na logice lidského jednání a vysvětlil konjunkturu a krizi, které způsobuje levný úvěr.
Klíčová myšlenkaBez soukromého vlastnictví nejsou ceny a bez cen není racionální hospodářství.
Rakousko-britský ekonom, Misesův žák a nositel Nobelovy ceny za rok 1974. Cesta do otroctví (1944) varovala, že centrální plánování vede k tyranii; esej Využití znalostí ve společnosti (1945) ukázal, že ceny nesou znalosti, které žádný plánovač nikdy nesesbírá.
Klíčová myšlenkaCeny koordinují miliony lidí, kteří se nikdy nepotkají.
Americký novinář, který psal pro The New York Times a Newsweek. Ekonomie v jedné lekci (1946) proměnila Bastiatovu myšlenku o tom, co je a co není vidět, v nejčtenější úvod do tržní ekonomie.
Klíčová myšlenkaPosuzujte politiku podle jejích dlouhodobých dopadů na všechny, ne jen na jednu skupinu.
Americká novinářka a spisovatelka, dcera Laury Ingallsové Wilderové. Kniha The Discovery of Freedom (1943) vypráví lidské dějiny jako zápas jednotlivců s autoritou. Spolu s Isabel Patersonovou a Ayn Randovou patří k zakladatelkám libertariánského hnutí.
Klíčová myšlenkaKaždý člověk ovládá sám sebe; tuto odpovědnost nemůže nikomu přenechat.
Kanadsko-americká spisovatelka a literární kritička. Kniha The God of the Machine (1943) přirovnala svobodnou společnost k elektrickému obvodu, který funguje, jen dokud energie proudí volně, a varovala, že sociální stát končí tyranií.
Klíčová myšlenkaNejvíc škody napáchají dobré úmysly podepřené násilím.
Americká spisovatelka a filozofka ruského původu. V Zdroji a Atlasově vzpouře (1957) oslavovala tvořivého jednotlivce a racionální vlastní zájem. Anarchismus odmítala a chtěla minimální stát, její romány ale přivedly k libertariánským myšlenkám mnoho lidí.
Klíčová myšlenkaVáš život patří vám, ne kolektivu.
Americký ekonom chicagské školy a nositel Nobelovy ceny za rok 1976. V knize Kapitalismus a svoboda (1962) navrhl školní poukázky a zrušení povinné vojenské služby a jeho televizní seriál Svoboda volby přiblížil trh milionům lidí. Zůstal zastáncem omezeného státu a rakouský pohled na peníze nesdílel.
Klíčová myšlenkaEkonomická svoboda je předpokladem politické svobody.
Italský právní filozof a advokát. Kniha Freedom and the Law (1961) srovnala zákony psané parlamenty s právem nalézaným soudci a v soukromých sporech, jako v římském právu a anglickém common law, a dospěla k tomu, že to druhé chrání svobodu lépe.
Klíčová myšlenkaPrávo může růst z lidí, kteří ho používají, stejně jako jazyk.
Americká politická ekonomka a první žena oceněná Nobelovou cenou za ekonomii (2009). Zkoumala komunity, které samy spravují lesy, rybolov a vodu podle vlastních pravidel, a ukázala, že tragédie obecní pastviny není osud a nevyžaduje stát ani plot kolem každé parcely.
Klíčová myšlenkaLidé dokážou spravovat společné zdroje sami, pokud si smějí vytvářet a vymáhat vlastní pravidla.
Americký ekonom a historik, Misesův žák. Spojil rakouskou ekonomii s etikou přirozených práv a došel k závěru, že žádný stát není legitimní. Za novou svobodu (1973), Anatomie státu (1974) a Etika svobody (1982) jsou jádrem moderního anarchokapitalismu.
Klíčová myšlenkaMěřte stát stejnými morálními pravidly jako kohokoli jiného.
Americký filozof z Harvardu. Anarchie, stát a utopie (1974) hájila minimální stát proti sociálnímu státu i proti anarchismu a zajistila libertariánským myšlenkám místo v akademické filozofii.
Klíčová myšlenkaOspravedlnit lze jen minimální stát, omezený na ochranu práv.
Americký ekonom, syn Miltona Friedmana. Kniha Stroj svobody (1973) obhajuje anarchokapitalismus z praktických, ne morálních důvodů a jeho studie o středověkém Islandu ukázala, jak může fungovat právo bez státu.
Klíčová myšlenkaPosuzujte instituce podle výsledků a soukromé právo vyhraje.
Aktivista kanadského původu, který žil ve Spojených státech. V Novém libertariánském manifestu (1980) odmítl politické strany a navrhl kontraekonomiku: žít a obchodovat mimo dosah státu, dokud stát neodumře.
Klíčová myšlenkaSvoboda se buduje na trhu, ne vyhrává u volební urny.
Český katolický filozof a matematik, mluvčí Charty 77, kterého komunistický režim věznil v letech 1979–1983. Jeho esej Paralelní polis z roku 1978 vyzývala lidi, aby vedle státu budovali nezávislou kulturu, vzdělávání a ekonomiku, místo aby čekali, až se změní.
Klíčová myšlenkaNečekejte, až se režim zreformuje: budujte vedle něj paralelní společnost.
Americký hospodářský historik. Kniha Crisis and Leviathan (1987) ukázala, jak války a krize zvětšují stát a jak se po každé krizi už nikdy nezmenší na původní míru.
Klíčová myšlenkaKaždá krize zanechá stát větší, než ho našla.
Německý ekonom a filozof, Rothbardův žák. Formuloval etiku argumentace a v knize Demokracie: Bůh, který selhal (2001) tvrdil, že demokratičtí politici jako dočasní správci uvažují v kratším časovém horizontu než vlastníci.
Klíčová myšlenkaKdo argumentuje proti vlastnictví sebe sama, už ho používá.
Americký ekonom. Kniha The Enterprise of Law (1990) dokládá, jak velkou část práva, od středověkého kupeckého práva po moderní arbitráž, lidé vytvářeli a vymáhali soukromě a jak odškodnění obětí vytlačily tresty státu.
Klíčová myšlenkaPrávo rostlo zdola dlouho předtím, než ho převzaly státy.
Americký filozof z Coloradské univerzity. Kniha The Problem of Political Authority (2013) prověřuje všechny teorie o tom, proč bychom měli státu poslouchat, a zjišťuje, že žádná z nich neobstojí.
Klíčová myšlenkaStát nemá právo dělat to, co nesmí dělat žádný soukromý člověk.
Americký patentový právník a libertariánský teoretik práva. Kniha Against Intellectual Property (2008) tvrdí, že vlastnit lze jen vzácné věci, a proto patenty a autorská práva nejsou vlastnická práva, ale omezení toho, jak lidé smějí nakládat s vlastními věcmi.
Klíčová myšlenkaMyšlenky nejsou vzácné, a proto nemohou být vlastnictvím.
Americký kryptograf. V 80. letech vynalezl slepé podpisy a založil DigiCash, jehož eCash umožňoval platit na internetu bez prozrazení totožnosti. Firma neuspěla, ale dokázala, že digitální peníze mohou být soukromé.
Klíčová myšlenkaSoukromí plateb je předpokladem svobodné společnosti.
Americký inženýr z Intelu, který v roce 1988 napsal Kryptoanarchistický manifest a v roce 1992 spoluzaložil e-mailovou konferenci cypherpunků, kde dostaly tvar myšlenky vedoucí k Bitcoinu.
Klíčová myšlenkaKryptografie dokáže ochránit soukromí a obchod před státem.
Britský kryptograf. Jeho Hashcash (1997) žádal po odesílateli e-mailu malý důkaz práce, aby byl spam drahý. Satoshi Nakamoto ho citoval v bitcoinovém whitepaperu a stejná myšlenka dnes zabezpečuje těžbu Bitcoinu.
Klíčová myšlenkaKdyž odeslání stojí trochu práce, zneužívání se prodraží.
Americký kryptograf, který pracoval na PGP a v roce 2004 sestrojil opakovaně použitelné důkazy prací, předchůdce těžby Bitcoinu. Patřil k prvním, kdo Bitcoin spustili, a v lednu 2009 od Satoshiho dostal jeho první platbu. Na Bitcoinu pracoval, i když ho ochromovala nemoc ALS, a v roce 2014 zemřel.
Klíčová myšlenkaŠifrování v rukou obyčejných lidí je chrání před těmi, kdo by je chtěli sledovat a ovládat.
Pseudonym autora (nebo autorů) Bitcoinu. Pod tímto jménem vyšel v roce 2008 whitepaper a v roce 2009 první software. V roce 2011 se Satoshi odmlčel, mince, které se mu připisují, se nikdy nepohnuly, a dodnes nikdo neví, kdo to je: síť bez zakladatele, kterého by šlo zatknout.
Klíčová myšlenkaElektronická hotovost posílaná přímo od člověka k člověku, bez důvěryhodné třetí strany.
Britsko-řecký technolog a jeden z nejznámějších popularizátorů Bitcoinu. Jeho kniha Mastering Bitcoin (2014, dnes ve třetím vydání) vysvětluje technologii programátorům a dá se zdarma číst online; v knize The Internet of Money a ve stovkách přednášek vysvětloval veřejnosti, proč záleží na otevřených, neutrálních penězích.
Klíčová myšlenkaNejsou tvoje klíče, nejsou tvoje mince: skutečně vlastnit znamená držet vlastní soukromé klíče.
Český politik a aktivista. V roce 2015 vyhlásil Svobodnou republiku Liberland na nikým nenárokovaném pruhu země na Dunaji mezi Chorvatskem a Srbskem, jako stát s dobrovolnými daněmi. Žádná země ho zatím neuznala.
Klíčová myšlenkaStát může být tak malý, že placení za něj je dobrovolné.