Princip neagrese

Pokud každý člověk vlastní sám sebe, plyne z toho jedno pravidlo: nikdo nesmí použít vaše tělo ani váš majetek bez vašeho souhlasu. Libertariáni mu říkají princip neagrese, zkráceně NAP (z anglického non-aggression principle). Vejde se na pivní tácek, a přitom dokáže změnit, jak se díváte na politiku.

Pravidlo

Princip neagrese říká, že je špatné jako první použít fyzické násilí, nebo jím vyhrožovat, proti jinému člověku nebo jeho oprávněně nabytému majetku.

Záleží na třech podrobnostech.

• Jako první. Princip zakazuje násilí začínat. Použít sílu k obraně sebe, druhých nebo svého majetku před útokem je legitimní.
• Výhrůžky se počítají. „Peníze, nebo život“ je agrese, i když lupič nikdy nevystřelí. Stejně tak „zaplať, nebo půjdeš do vězení“.
• Podvod se počítá. Získat cizí majetek lstí je forma krádeže, protože člověk souhlasil s něčím jiným, než co dostal.

Odkud pochází

Murray Rothbard postavil tento princip do středu knihy For a New Liberty (1973). Ayn Randová hájila jeho blízkého příbuzného, zákaz „iniciace fyzického násilí“. Myšlenka je ale mnohem starší: je morálním jádrem zvykového práva i přikázání „nepokradeš“ a „nezabiješ“. Skoro každé dítě se ji naučí na pískovišti: neper se jako první a neber ostatním jejich věci.

Jedno měřítko pro všechny

Princip neagrese se stává radikálním, až když se uplatní důsledně. U každého kroku vlády se zeptejte: byl by legitimní, kdyby ho udělal soukromý člověk?

• Soused, který vám každý měsíc vezme třetinu příjmu a slíbí, že ji moudře utratí, je zloděj. Finanční úřad, který dělá totéž, tomu říká daně.
• Gang, který v okolí zakáže komukoli jinému prodávat ochranu, provozuje výpalné. Stát, který dělá totéž, tomu říká monopol na bezpečnost.
• Muž, který tiskne falešné bankovky, je padělatel. Centrální banka, která dělá totéž, tomu říká měnová politika.

Libertariáni netvrdí, že každý, kdo pracuje pro stát, je špatný člověk. Většina jsou obyčejní lidé, kteří dělají svou práci. Tvrdí, že sama instituce stojí na něčem, co všude jinde odsuzujeme: brát bez souhlasu.

Proč ho přijmout?

• Morální intuice. Skoro každý už věří, že napadení, krádež a podvod jsou špatné. Princip neagrese jen odmítá tuto víru u politiků vypnout.
• Důsledky. Společnosti, které respektují lidi a jejich majetek, bývají mírové a bohaté. Ty, které je nerespektují, bývají chudé a násilné. Pokojná spolupráce je hra s kladným součtem; agrese je v nejlepším případě hra s nulovým součtem.
• Plyne z vlastnictví sebe sama. Pokud vlastníte sami sebe, kdo na vás zaútočí, používá bez souhlasu něco, co patří vám.
• Zlaté pravidlo. Jednej s druhými tak, jak chceš, aby jednali s tebou. Málokdo chce být okraden „pro své dobro“.

Těžké případy

Princip má cenu, jen když si poradí s obtížnými otázkami. Libertariáni o nich napsali hodně.

Sebeobrana a přiměřenost

Bránit se smíte, ale většina libertariánů zastává názor, že odpověď má být přiměřená. Zastřelit dítě, které ukradne jablko, není obrana, ale nový akt agrese.

Znečištění

Rothbard v eseji Law, Property Rights, and Air Pollution (1982) tvrdil, že znečištění, které fyzicky poškozuje jiné lidi nebo jejich majetek, je agrese a znečišťovatelé by za ně měli odpovídat před soudem. Paradoxně to byly státy, které tuto ochranu v 19. století oslabily, když továrny „pro veřejné blaho“ chránily před žalobami sousedů.

Nouze

Je agrese vloupat se do chaty, abyste přežili vánici? Většina libertariánů odpovídá, že formálně ano a že byste měli majiteli škodu potom nahradit, přesně jak by to skoro každý očekával. Princip vám nebrání jednat; říká, kdo komu co dluží.

Šedé zóny

Kde začíná výhrůžka? Kolik hluku je moc? Princip neagrese sám o sobě nerozhodne každý detail. K jeho uplatnění jsou potřeba soudy, zvyklosti a zdravý rozum, jako v každém právním systému. Jde o směr: spory se řeší otázkou, kdo na koho zaútočil, ne otázkou, co chce většina.

Časté nedorozumění

• „Je to pacifismus.“ Ne. Obrana, včetně ozbrojené, je s ním plně v souladu.
• „Znamená to, že nesmíte nikomu pomáhat.“ Ne. Zakazuje nutit ostatní k pomoci, ne pomáhat. Charita, vzájemná pomoc i solidarita jsou dobrovolné.
• „Chrání jen bohaté.“ Chrání tělo a majetek každého a chudí mají nejvíc co ztratit na inflaci, licencích a zákazech, které obejdou jen dobře propojení.
• „Nikdo podle něj doopravdy nežije.“ Žije podle něj skoro každý, každý den, v každém jednání s jinými soukromými lidmi. Výjimkou je politika.

Kam dál

• Odkud princip pochází: vlastnictví sebe sama.
• Co se počítá jako „váš majetek“: vlastnická práva.
• Uplatněný na stát vede k otázce co je stát?