Soukromá města: Liberland, Próspera a smlouva místo ústavy

Představte si, že se do města nestěhujete jako občan, ale jako zákazník. Podepíšete smlouvu, kde je napsáno, co za své peníze dostanete: bezpečnost, soudy, infrastrukturu. Je tam i cena, a ta se bez vašeho souhlasu nesmí změnit. Když se se správcem města pohádáte, spor nerozhoduje jeho vlastní soud, ale nezávislá arbitráž. Zní to jako sci-fi, ale lidé to v posledních letech opravdu zkoušejí.

Myšlenka: smlouva místo společenské smlouvy

Stát se odvolává na společenskou smlouvu, kterou nikdo z nás nepodepsal. Německý podnikatel Titus Gebel v knize Free Private Cities (Svobodná soukromá města, 2018) navrhuje vzít to slovo doslova. Soukromá firma provozuje území a každý obyvatel s ní uzavře skutečnou smlouvu. Firma vydělává jen tehdy, když jsou lidé spokojení a chtějí zůstat, podobně jako hotel nebo obytný komplex. Pravidla platí pro obě strany a správce je nemůže jednostranně měnit.

Není to úplný anarchokapitalismus. Je to spíš most k němu: jedno místo, kde se dá vyzkoušet, jestli služby, které dnes monopolně poskytuje stát, mohou fungovat na základě smlouvy.

Liberland: stát na papíře

V dubnu 2015 vyhlásil český politik a aktivista Vít Jedlička na kousku země u Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem Svobodnou republiku Liberland. Jde asi o sedm kilometrů čtverečních, na které si kvůli sporu o hranici nečiní nárok ani jeden ze sousedních států. Liberland slibuje minimální stát s dobrovolnými daněmi.

Realita je skromnější. Chorvatská policie lidem na území většinou nedovolí se usadit a Liberland neuznala žádná členská země OSN. Projekt ale přitáhl obrovskou pozornost a ukázal, kolik lidí po takové možnosti touží. Žádosti o občanství šly do statisíců.

Próspera: zákon, který stát vzal zpátky

Honduras v roce 2013 přijal zákon o zvláštních zónách (ZEDE) s vlastními pravidly. Na ostrově Roatán na jeho základě vznikla v roce 2020 Próspera. Firmy si tam mohou vybrat, podle jakého souboru pravidel budou fungovat, a spory řeší arbitráž.

Pak se změnila vláda. V roce 2022 honduraský kongres zákon o zónách zrušil a v roce 2024 je nejvyšší soud prohlásil za protiústavní. Próspera se odvolává na záruky právní stability, které jí stát dal na desítky let, a u mezinárodní arbitráže žaluje Honduras o miliardy dolarů. Mezitím dál funguje v omezené podobě.

Starší, než to vypadá

Myšlenka není nová. Středověká svobodná města a města Hanzy měla vlastní právo, vlastní soudy a často i vlastní obranu. Obchodníci mezi nimi řešili spory podle kupeckého práva, které vzniklo zdola, ne z rozhodnutí panovníka. Více o tom, jak fungovaly společnosti bez centrální vlády, najdete v průvodci Společnosti bez státu.

Ekonom Paul Romer prosazoval podobná „chartrová města“ na Madagaskaru a v Hondurasu. Na Madagaskaru projekt padl s převratem v roce 2009 a v Hondurasu ho v roce 2012 zastavil ústavní soud. Vzorec se opakuje: politika dává a politika bere.

Proč na tom záleží

Soukromá města zatím nefungují tak, jak jejich zakladatelé doufali. Jejich hodnota je jinde: ukazují, že otázka „kdo by soudil, kdo by chránil, kdo by stavěl“ má konkrétní, popsatelné odpovědi ve formě smluv. A ukazují i to, že největší překážkou není ekonomika, ale stát, který nerad pouští území. Proto se o secesi, tedy o právu odejít, mluví tak často. Jak by mohly vypadat soukromé soudy a obrana, rozebíráme v průvodci Soukromé právo a obrana.