Halving 2028: proč Bitcoin zpomaluje, když všechno ostatní zrychluje

Většina peněz na světě má jednu společnou vlastnost: přibývá jich, kdykoli se to hodí. Když přijde krize, pandemie nebo volby, centrální banka přidá. Bitcoin funguje obráceně. Jeho nová nabídka se každé čtyři roky sníží na polovinu, ať se děje cokoli, a nikdo to nemůže odhlasovat jinak. Další takové snížení, kterému se říká halving, přijde zhruba na jaře 2028.

Co se přesně stane

Nové bitcoiny vznikají jako odměna pro těžaře, kteří do řetězu přidají nový blok. Na začátku v roce 2009 to bylo 50 BTC za blok. Každých 210 000 bloků se odměna dělí dvěma:

• listopad 2012: 25 BTC,
• červenec 2016: 12,5 BTC,
• květen 2020: 6,25 BTC,
• duben 2024: 3,125 BTC,
• zhruba jaro 2028 (blok 1 050 000): 1,5625 BTC.

Přesné datum nikdo neurčuje. Blok číslo 1 050 000 přijde, až přijde. Protože síť drží tempo zhruba jednoho bloku za deset minut díky úpravě obtížnosti, dá se odhadnout s přesností na týdny.

Kolik to dělá v procentech

Dnes vzniká asi 450 nových bitcoinů denně, tedy kolem 164 000 za rok. Při zhruba dvaceti milionech existujících mincí to dělá nabídku rostoucí asi o 0,8 % ročně. Po halvingu 2028 to bude zhruba 0,4 %.

Pro srovnání: Česká národní banka má cíl, aby ceny rostly o 2 % ročně, a v roce 2022 dosáhla inflace v Česku v průměru 15,1 %. Zásoba zlata, které se odjakživa říká zdravé peníze, roste těžbou zhruba o 1,5 až 2 % ročně. Bitcoin je tedy už dnes vzácnější než zlato, měřeno tím, jak rychle ho přibývá, a v roce 2028 bude ještě vzácnější.

Co se nestane

Kolem halvingů koluje hodně mýtů, tak pro pořádek:

• Vaše bitcoiny se nerozpůlí. Halving se týká jen nově vznikajících mincí. Co už máte, zůstává.
• Cena automaticky nevyletí. Po minulých halvinzích cena dlouhodobě rostla, ale trh o halvingu ví roky dopředu. Kdo slibuje jistý zisk, něco prodává.
• Síť se nezastaví. Pro uživatele se nic nemění. Transakce fungují stejně jako den předtím.

Co to znamená pro těžaře

Pro těžaře je halving tvrdý den: přes noc dostanou za stejnou práci polovinu nových mincí. Méně efektivní stroje se přestanou vyplácet a vypnou se, obtížnost se pak sníží a zbytek sítě jede dál. Je to přesně ten druh spontánního řádu, který nikdo neřídí: každý těžař se rozhoduje sám podle svých nákladů a síť jako celek se přizpůsobí.

Dlouhodobě má odměnu za blok nahradit něco jiného: poplatky za transakce. Kolem roku 2140 vznikne poslední satoshi a od té doby budou těžaři placeni jen uživateli, kteří chtějí mít transakci v bloku. Jestli poplatky na zabezpečení sítě budou stačit, je jedna z mála poctivých otevřených otázek kolem Bitcoinu. Rozebíráme ji v kapitole o mezích Bitcoinu.

Peníze, které se nedají odhlasovat

Nejzajímavější na halvingu není cena ani těžba. Je to fakt, že se stane, i když by ho mnoho lidí rádo odložilo. Nikdo nemůže svolat mimořádné zasedání a rozhodnout, že tentokrát se odměna dělit nebude. Pravidla se dají změnit jen tak, že by je dobrovolně přijala drtivá většina uživatelů, kteří na síti provozují vlastní uzly, a ti nemají důvod ředit vlastní úspory.

To je pro ankapy ta podstatná lekce: pravidla, která drží, protože je lidé dobrovolně sdílejí, ne protože je někdo vynucuje. Kdo chce vidět, jak plán vydávání vypadá na grafu až do roku 2140, najde ho na stránce Bitcoin.